Náš Rozárek Dobrý den, ahoj....... dovolte mi nastínit vám příběh (pro který jsme také byli nuceni rušit akci Rozloučení s létem) mladičkého poníka mini shetty jménem Rozárek. Jeho maminku jsme koupili již 9 měsíců březí v únoru 2015. Malý hřebeček uviděl světlo světa 9. května 2015 v 04 hod ráno. Byl stříbrný.......krásný. Podělili jsme se s vámi o jeho narození a jak šel čas, z malého nemotorného hříbátka rostl krásný mini koníček senzačního charakteru. Naučili jsme ho základům, je vychovaný, trpělivý, přátelský a velmi milý :-) Hlavním důvodem proč se s vámi všemi chci podělit o jeho radosti i strasti jsou zde........... Před třemi týdny, v pátek 30. září 2016 se u Rozárka diagnostikovala běžná kolika ......bolení. Byl tedy přivolán terénní lékař, který zajistil momentální situaci s tím, že vše do pár hodin odezní a vše bude dobré a v pořádku.......jenže nebylo. Do odpoledne se jeho stav nelepšil, ba naopak. Přivolali jsme tedy opět veterináře, který poskytl další část léčby při tomto onemocnění a Rozárkovi byly podány kapačky s medikací a na zavodnění........vše se zdálo být fajn........ulevilo se mi. Brzy ráno jsme situaci zkontrolovali a ouvej, nebylo to lepší, ba naopak..........situace se velmi radikálně horšila. Přiznám se, začala jsem být maličko hysterická, že standartní medikace nepomohla. A co dál? Nejbližší klinika Heřmanův Městec a Brno, kde by případně operovali........ Dobrá. Rudo, žádala jsem manžela, zapřahej prosím, jedu Heřmaňák, Rozárkovi je hůř a hůř........nejprve jsem tam samozřejmě zavolala, že jedeme, je to klinika, tedy 24/7/365 dní v roce by měli fungovat. Po sdělení mé a Rozárkovo situace nás odmítli, že nemají chirurgický tým a že máme jet do Brna, že nás prostě nepřijmou...........asi se jim nezdálo, že by někdo chtěl léčit milovaného poníka? Dobře, již jsme měli naloženo, již jsem seděla v autě a řídila, tedy hurá do Brna, kde po telefonické dohodě ochotně přijmuli naši situaci a s vřelostí nás očekávali. Cesta byla dlouhá už jen s pocitem, že vezu hříbátkového pacienta od maminky, nikdy ve vozíku, a ještě bolavý....... Na fakultní kliniku jsme dorazili okolo oběda, kde nám řádně vše vysvětlili, vyšetřili, varovali a nasadili okamžitě medikaci. My jsme se se slzami v očích rozloučili a odjížděli s neusměvavým obličejem zpět na Prahu a domů, již s prázdným vozíkem a nejistotou co bude dál?????? Každý den jsem několikrát denně volala do Brna, jak se chlapečkovi daří........první dny byly smutné nepodařilo se ani mnoha litry zavodnit a rozpohybovat funkci střev.......Rozárek se začal zhoršovat......selhání ledvin, jater, slinivky ......nic jiného, nežli chirurgie, nepřipadalo v úvahu..........v pondělí ráno mi zvonil telefon pod uložením "Brno klinika", bála jsem se ho zvednout...........Dita Weberová, dobrý den, co se děje??????? Paní Weberová, situace se velmi zhoršila, Rozárek bojuje o život a my musíme přistoupit k chirurgickému zákroku a operovat a to hned ....jestli souhlasíte, hlavně s finanční částkou, do 15 minut začínáme operovat..........slzám jsem se neubránila, stejně jako teď, když o tom píši.......má odpověď zněla jasně ANO, MŮŽETE začít. Za 4 hodiny, tak dlouho operace trvala, mě obeznámili se situací, jak vše dopadlo, co Rozárečkovi dělali a jaká by mohla být případná prognóza a rizika spojená s touto závažnou situací.............. Vážení, věřte či ne, ale myslím, že to byla pro Rozárka životní zkouška........všechna rizika, co měl v prognóze, všechny komplikace, možné i nemožné nastaly!!!!!!!!!! Rozárkův stav se nelepšil skoro týden. Ano, základní funkce organismu byly zajistěny, ale medikací. Hubnutí, nechutenství, nadměrné močení, otoky, smutek, byl na něj příšerný pohled........pořád ležel 14.10.2016 mě služební cesta zavedla do ŠUMPERKA a cestou zpět jsem měla Rozárka vyzvednout v Brně a vézt domů na takzvanou psychoterapeutickou léčbu......k mámě, poničím tetám do svého domova. Nelepšil se, tedy se stalo.....Rozárka jsem naložila a v pátek přivezla domů s tím, že špatně žere, pije a že jeho "hladové buňky" budou chtít napapat a nejsnadněji to bude z vlastních tukových zásob, ale k tomu je spojené další riziko, laicky řečeno: otrávit své vlastní orgány svým vlastním tukem..........tedy, to pro mě laika bylo. Mám z toho hlavu jako balón...........no co myslíte, stala se i tato komplikace.......Rozárek byl sice šťastný. Maminka, své známé místo, hlasy, ostatní koně, pachy, štěkot psů, káchání kachen, prostě vše co zná. Večer žral, pil, lízal sůl, papal seno, byl velmi veselý. Ale jen chvíli. Druhý den, v sobotu 15.10.2016 se mu opět přitížilo.............celé odpoledne jsem ho sledovala, modlila se, komunikovala s Brnem.......večer ve 20.30h nebylo zbytí.......nakládáme a opět Brno na kliniku, kde mu život zachránili..........ano paní Weberová, jsme na vás nachystáni, přijeďte..........tedy nikomu, ani vám, to nepřejeme!!!!!!! Chvíli po půlnoci, celkem znavená, jsem dorazila i s Rozárkem na kliniku, kde to již znal a opět vyšetření, sono, krev, moč, stolice......která opět nebyla. Kapačky.......léčba.......a bezmoc obrovská..........opět domů.....opět s prázdným vozíkem.....opět obavy o přežití koňského chlapečka. Ráno v 6.30 hod jsem přijela domů, znavená, potrápená. Cesta byla dlouhá, ale měla jsem možnost přemýšlet nad danou situací, jestli bude Rozárkovi hrozit doživotní podávání léků, nebo dokonce pravidelné návštěvy veterináře a zavodňování, protože se jeho organismus nebude schopný samostatně starat o funkčnost rozloučím se s ním, tak jak desatero koňského přikázání káže. V pondělí 17.10. prošel vyšetřením, kde měly být odhaleny právě tyto problémy a Rozárek se orgánově zlepšil. Vše začalo fungovat, začal žrát, kálet, pít, byl se zájmem o svět!!!!!!!!!! Tedy má opětovná služební cesta do Šumperka mě opět zavedla cestou zpět do Brna, kde jsem k novému koníčkovi, kterého jsem právě v Šumperku koupila, přiložila zlepšeného Rozárka a šupajdila jsem s nimi směrem na domov. Vím, dnes je teprve pondělí, ale Rozárek ....klepu, nechci to zakřiknout, se má k světu. Stále ještě podáváme léky, ale již jen pár dní......pár týdnů rekonvalescence a věřím pevně a přeji mu to, bude dobrý. A přeji mu, ať je mu na tomto krásném světě dobře. Chci tímto poděkovat celému týmu fakultní kliniky Brno za péči a profesionalitu celého konání děkuji Dita Weberová Rozárek Rozárek 2